Duben 2012

původní plán naší trojky

30. dubna 2012 v 18:46 Naruto
nejlepší je Jiraiya jak řiká "On mi sežere Gamabuntu"
fakt best picture!!!!!!! :D


Poslední Uchiha

27. dubna 2012 v 22:06 Naruto
Temná postava zahalená do stínů. Sedící, opřená o strom. S rukami složenými, s hlavou sklopenou. Přemýšlel. V hlavě mu pobíhaly miliony myšlenek. A také miliony otázek. Ale jedna z nich křičela hlasitěji, než všechny ostatní. Proč? na tuhle otázku se snažil odpovědět už 10 let. A stále nenacházel odpověď. Musel ji najít. Najít ho. A zabít ho. Ale taky se musel dozvědět pravdu. "Předtím, než tě zabiju, Itachi, tě donutím, říct mi pravdu." Potichu procedil mezi zuby.
Hned ruhý den vyrazil hledat pravdu. S nikým se nerozloučil. Zmizel tiše, ale rychle. Věděl, že by se ho snažili přesvědčit, aby zůstal. Ale on nemohl. Nemohl by žít dál, aniž by našel pravdu. Věděl, že tahle pouť dopadne smrtí. utíkal mezi korunami stromů. Prudký vítr ho člehal do tváře. Stále nenacházel toho, jenž mu měl všechno vysvětlit. "Itachi!!" Impulsivně zařval. nečekal odpověď. Ale on ho překvapil. "Hledáš mě?"Ozvalo ze stínů v lese. Obloha najednou poteměla. Slunce zapadlo. Chladivé kapky deště pokryly Sasukemu celé tělo. On ale neustával. Rozběhl se hlouběji do lesa. Za jeho hlasem. Obětoval by za pravdu svůj život.
***
"Onii-san" pomalu začal mluvit malý Sasuke. Chytil Itachiho za ruku a utíkal s ním k jezeru kousek za sídlem Uchiha klanu. "Podívej onii-san!" S nadšením povykal malý Sasuke. Jeho bratr se na něj vždy koukal láskyplným pohledem. Sice moc nemluvil, ale i tak si ti dva rozuměli. Stačilo jediný úsměv malého Sasukeho a Itachimu zasvítily oči radostí. Moc svého bratra miloval. Čistou, bezištnou láskou.
[Fireball no jutsu]* Zařval Sasuke a nad jezerem se vynořila obrovská ohnivá koule. Itachi zůstal užasle stát. Sice, on toto jutsu zvádl dříve, ale i tak...Sasuke to zvládl výborně. Ovšem, rychle odstranil všechny emoce, co se na jeho tváři objevily a nasadil si masku. Tu masku, kterou nosil celý život. "Výborně." Řekl Itachi suše, ale za to doplnil svou pochvalu malým úsměvem. Sasuke se rozzářil a chytl bratra za ruku. Nevadilo mu, že bratr ho nevychválil do nebe, veděl, že je na něj pyšný. Společně se vrátili domů. Jen co Itachi uložil svého mladšího brášku ke spánku, tak...
Sasukeho probudily hlasité výkřiky z vedlejšího pokoje. Vyděšen k smrti vstal, a šel se tam podívat. Do pokoje svých rodičů. Otavřal dveře. A spatřil tu nejotřesnější věc, co kdy mohlo dítě v jeho věku vidět. Jeho otec. Jeho matka. Leželi nehybně v kalužích krve. Sasukemu se draly slzy do očí. Štípal se do ruky, aby se vzbudil, aby ho jeho maminka uvítala zářivým úsměvem, sedl si s rodinou ke snídani. Štípal se stále víc, aby se vzbudil z toho strašidelného snu. Ale ten sen se stal skutečností. jeho rodiče byli oba mrtví. Snažil se najít někho, kdo by mu to vysvětlil, utěšil ho. Řekl, že bude všechno dobré. Ale jak pobíhal po sídle svého klanu, dozvídal se, že ho už nikdo neutěší. Zemřeli všichni, myslel si. Ale to nebyla tak úplně pravda, kromě něho byl živý ještě jeden člověk. Itachi stál s katanou v ruce kousek před ním. jeho katana byla potřísněná krví. Krví celého Uchiha klanu. Promluvil. Bezlítostným, chladným hlasem. Bláznivý, malý bratře, nemůžeš mě zabít, tvá nenávist není dost silná, ty nejsi dost silný. To je v pořádku, žij v hanbě, utíkej, a žij. ** Nemohl tomu uvěřit. Jeho nejmilejší bratr...
***
"ITACHI!!" Snažil se Sasuke přivolat ho. Objevil se před ním stín. na což Sasuke rychle zareagoval a vytáhl z pouzdra svůj kunai. Bezmyšlenkovitě se na svého staršího bratra vrhl. Itachi však uhnul, jakoby zavanul otravný, neškodný vítr. Sasuke nad sebou úplně ztratil kontrolu, na svůj plán.Chce znát pravdu hned!! "Proč?"Zařval na něj. Itachi se k němu přiblížil a vytrhl mu z ruky jeho kunai. "Bratře...víš vůbec, proč jsem tě tehdy nechal žít?" Sasuke svěsil hlavu. "Tak mi řekni proč? A proč jsi udělal tak strašnou věc svému vlastnímu klanu?" Konečně bude znát odpověď. Konečně... "Sasuke..musel jsem se přesvědčit, jak jsem silný." Řekl zase tím bezlítostným vztahem, jako tenkrát. Sasukeho popadl vztek. "TY JSI ZABIL CELÝ UCHIH KLAN, ABY JSI ZJISTIL JAK JSI SILNÝ?" Rozzuřeně se na něho osočil. "Sasuke! Mlč! Neřekl jsem všechno!" Utnul jeho vztek Itachi. Sasuke ho kupodivu uposlechl. Přece jenom, i přesto, co se stalo, byl to jeho bratr. Při nejmenším ho mohl, předjeho smrtí vyslechnout. [Sasuke zestárl a zmoudřel] Viděl, že to pro Itachiho nebylo lehké. "Sasuke, já jsem tě nechal žít, ze dvou důvodů. Ten první byl ten, že jsem chtěl, aby jsi Uchiha klan pomstil." Nechal Sasukemu dost času, aby si v hlavě přebral to, co mu právě řekl. Sasuke se opravdu snažil promluvit, ale z těchto chabých pokusů vyšlo jen to, že několikrát za sebou na prázdno otevřel pusu a zase ji zavřel. "Ty..ty jsi toho..litoval?" To bylo vše, co ze sebe mohl vykoktat, a poté klesl na kolena. Nevěděl co má cítit. Jestli Itachiho nenáviděl, nebo... "Teď ten druhý důvod. Sasuke, neíká se mi to lehko, ale..miluju tě." Miloval jsem tě jak bratra, a také stále miluji. Proto jsem tě nechal žít." Sasuke si nemyslel, že tohle někdy vysloví. Ale se slzami v očích zašeptal. "Nii-san." Jeho bratr byl tu. Už ení sám. "Sasuke, musíš pomstít náš klan." Řekl vážným hlasem Itachi. Ani on nemohl dál žít s pocitem viny. Sasuke byl rozpolcený. tak dlouho toužil po pomstě. Ale...ale jeho nii-san se vrátil. Co měl dělat? Itachi mu to rozhodnutí ulehčil. Pozvedl kunai Sasukeho a bodl se sním do břicha a na vyčnívající zbytky kunaie položil Sasukeho ruku. "Sasuke...,oddychoval těžce, jsem na tebe pyšný." Vyřkl Itachi Uchiha svá poslední slova. Nyní už z Uchiha klanu zbýval jen jeden člen. Sasuke přežil.
-----------------------------------------------------------------------------------
* omlouvám se, ale nevím jak přesně se to nazývá
** tahle věta je všude jiná, mám to z absolute anime pželožený z angličtiny

Pyžamová párty

26. dubna 2012 v 20:35 komixy

naruto vs pokemon

26. dubna 2012 v 18:23 Naruto

wooodo

26. dubna 2012 v 13:50 Naruto



Bez tebe..........

24. dubna 2012 v 16:06 city a citáty
V srdci mám prázdný místo,
do mobilu píšu tvoje číslo,
ale jedna zpráva jedna zpráva
nenahradí tisíc slov.

Co chci abys věděl a víš to,
ale stejně děláš že nevidíš to,
protože tvé srdce asi patří jiné,
když se na tebe kouknu tvůj pohled mě mine.

Strašně tě potřebuju slyšet mluvit na tebe,
ale záhy sem tiše protože jen když tě vidím nemyslím,
nechci bejt s nikym jinym vždyť už ani není s kym,
a snů kolem sebe tucet ale jsem v nich ty a já.

Takže budu muset,
si o nich nechat jenom zdát,
chtěla bych to někam nahrát a znova to pouštět tisíckrát,
nadále odmítám lásku jiných kluků.

Chci jenom jednoho,
toho s tou jiskrou v oku,
a co se má stát se stane,
myslim na tebe a doufám že děláš to samé.

Oheň mě nepálí a zima mě nezebe,
ztratila jsem cit, protože jsem bez tebe,
když tě vidím jsem úplně bez sebe,
bez tebe můj život nikam nevede