Krásná lhářka 2

13. listopadu 2012 v 16:24 |  Krásná lhářka



VYšla pomalu schody na horu.Před svým bytemse zastavila.Pak se otočila a vyšla ještě jedno patro nahoru.Zastavila se před Markovými dveřmi a zaklepala.Chvíli se nic nedělo a pak se dveře otevřely.Za nimy stál polonahý Marek s mokrými vlasy.Začervenala se a sklopila před ním oči.
"Ahoj Marku."zašeptala a měla sto chutí se otočit a běžet pryč.Uvědomí si že je osoba starší osmnácti let a naštve se sama na sebe.To způsobí že zčervená ještě víc.Marek se mluvně usměje."Promiň..Pojď dál."
Na chvíli zmizí v ložnici pro tričko a pak si sedne vedle ní,na gauč,Obývací pokoj sladěný do oranžovo zelené je svěží a uklidňující.Dívka se mimoděk pohodlně opře a přehodí nohu přes nohu,což nedělá zrovna často.
Mrek ji s úsměvem pozoruje.Rád se na ni dívá.Na dlouhé,rovné vlasy kaštanové barvy s měděnými odlesky,bílou pleť jemný nosík a hezky tvarovaná ústa.Nejraději má ela její oči.Jsou šedé jako ocel ale hřejivé a laskavé.Nejhezčí jsou když se jimi dívá na Ravena.To je v noich potom tolik něhy kolik se do nich jen může vejít.
Vždycky když takhle hledí přeje si stát před ní a ukrást si část z toho pohledu pro sebe.
Ale ten pohled patří Ravenovi.Clapci který v sobě nese stejnou jiskru života jako jeho sestra.Zprvu bral Ravena pouze jako prostředníka mezi sebou a Naomi.Později si ale chlapce oblíbil jako svého mladšího brášku kterého vždycky chtěl,ale nikdy nedostal.
Naomi na něj pohlédne.Věnuje mu rozpačitý úsměv.
"Promiň,okrádám tě o tvůj čas.Ctěla jsem se tě zeptat jestli máš zítra čas."
"Čas na co?"
"Vyzvednout Ravena ze školky.Víš chodím tam strašně pozdě a pro něj to není dobré.Bylo by to jen zítra na pátek už si chci vzít volno." V očích má prosbu a Marek má pocit že se před ní musí rozsypat i kámen.
"Samozřejmě,to není žádný problém."Věnuje jí okouzlující úsměv a vpije se do jejích očí.
Pousměje se a sklopí oči. "Už bych měla jít."Stejně ale zůstane sedět.
Marek přikývne.Sedí jen kousek od ní,cítí teplo které sálá z jejího těla.
Lehce se k ní nakloní,dívka přivře oči.
Ve chvíli kdy jejich rty dělí jen pár milimetrů se ozve zvonek.Odskočí od sebe a všechna touhou a romantikou nabitá atmosféra je pryč.
Marek vstane a odejde ke dveřím.Za chvíli se vrátí.Za ním jde po špičkách Raven.Dívka se začervená a natáhne k němu ruku.CHlapec přihopká a skončí v její náruči,Prohrábne mu prsty vlásky a vdechne jemnou vůni jeho šamponu.
Pak si uvědomí že je jen kousek od nich Marek.Stejně tak i jeho rty,které se před chvílí málem dotkly těch jejích.
Sklopí pohled a setká se s Ravenovým.
V jeho očích je smích a rty se mu roztáhnou do úsměvu.
První úsměv,skutečný úsměv od té doby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

libi se vam muj blog?

ano 41.5% (17)
ne 31.7% (13)
nevim,nejsem si jistý 26.8% (11)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama